Exekuce

Jak exekuce probíhá

Exekuci nelze nařídit jen proto, že někomu dlužíte. Musí jí předcházet pravomocné a vykonatelné rozhodnutí — typicky rozsudek nebo platební rozkaz —, kterým soud dluh potvrdil a které dlužník přesto nesplnil. Teprve na jeho základě může soudní exekutor dluh vymáhat. Exekuci upravuje exekuční řád (zákon č. 120/2001 Sb.) a provádí se několika způsoby: srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky z bankovního účtu nebo prodejem movitého i nemovitého majetku.

Příklad

Ilustrační příklad: dlužník dlouhodobě nesplácí, věřitel se obrátí na soud a získá platební rozkaz. Když dlužník nezaplatí ani potom, věřitel podá návrh na exekuci. Exekutor pak může například strhávat část mzdy přímo od zaměstnavatele. Nezabírá ale celý příjem — zákon chrání takzvané nezabavitelné minimum (nařízení vlády č. 595/2006 Sb.), které musí dlužníkovi zůstat na základní životní potřeby.

Co s exekucí dělat

Toto heslo vysvětluje, co exekuce znamená. Jak v ní postupovat, jaké má fáze a jak se bránit neoprávněnému vymáhání, rozebírá samostatná stránka exekuce: jak probíhá a jak se bránit. Důležité je nečinit unáhlené kroky a exekuci neignorovat — lhůty běží a nečinnost situaci zhoršuje. Při více exekucích nebo neunesitelném dluhu může být řešením insolvence a oddlužení. Kam se obrátit pro bezplatnou pomoc, shrnuje sekce dluhy a finanční tíseň.

Častý omyl

Rozšířený omyl je, že exekutor může vzít všechno. Nemůže — nezabavitelné minimum a vyloučené věci denní potřeby zákon chrání. Druhý omyl je zaměňovat exekuci se zesplatněním; zesplatnění je krok věřitele před soudem, exekuce přichází až po pravomocném rozhodnutí. Třetí omyl je, že exekuce zmizí, když ji budete přehlížet. Nezmizí — naopak narůstají náklady řízení. Čím dřív začnete situaci řešit, tím víc možností máte.